Nová generace

Jednou, ne zas tak dávno, dorazily na Smíchovské nádraží nové pořádky. Dorazil nový přednosta a prováděl všelijaké změny. Starší železničáři, co ještě pamatovali původní časy, remcali. Noví železničáři byli jiní, všecka studovaní, s maturitou, v nažehlených uniformách. Poslušní byli na slovo a vždy byli hotovi citovat příručky a vyhlášky. Ale staří mazáci moc dobře věděli, že teprve těžké chvíle odhalují pravý charakter.
A tak, když jednoho dne došlo na nádraží k neštěstí, mohlo se oddělit zrno od plev. Většina mladých zaměstnanců nešťastně koukala, ale pár dokázalo opustit příručky.
"Ono to půjde, uvidíte," řekl večer u piva pan Barák, nejstarší železničář.