Když se dav pere, tři se smějí

Nebýt toho, že byl sám předmětem úvah, byl by se pan Vilém Slavata náramně bavil. Pohled na tu bandu hlu... tedy dav urozených, hádajících se mužů, kteří zaplnili kancelář, byl k popukání.

"Pošleme je po řece na sudech do Vídně!" křičel jeden
"Hlupáku, řeka teče do Míšně! Natřeme je dehtem a vyválíme v peří!!" navrhoval druhý
"Donutíme je podepsat že císař je dobytek!"
"A k čemu to?"
"Pánové, to chce něco důslednějšího." přemýšlel nahlas Jindřich MatThurn dívaje se na okno.

Ta řevnivost! Cožpak takhle se dělá povstání? No jak tohle asi dopadne. A jak asi dopadnu já?, přemýšlel Vilém Slavata.