Chcípni v pekle

„Jsi odporný!...“
Matka řve jako pavián a vše mi vyčítá. Kdyby mezi námi nebyl ten stůl a bachaři, věřím, že mě zabije.
„...Jak si vůbec mohl? Tvá sestra! Hovado, jsi nemocný!...“
Hledím na ně a čekám, až se vyřve.
Otec sedí se zaťatými pěstmi a v očích se mu lesknout slzy.
„Nenávidím tě!“
„Nenávidíš mě? Hmm, jaké překvapení. Vždy jsem byl pro tebe černá ovce, že? Černá ovce mezi bílými vránami…“
„Chcípni v pekle!“
Uculil jsem se.
„Posíláš mě do pekla? Fajn, moc rád tam půjdu a proč? Čeká tam na mě, má milovaná sestřička. Budu jí znovu šukat, maminko!“