Celý svět

Dveře do obývacího pokoje se otevřely tak potichu, že to doktor Watson, skloněný nad papírem, ani nezaznamenal.

„Ale? Pustil jste se do malování, příteli?“ pronesl zničehonic sytý baryton a doktor leknutím nadskočil.
„Holmesi! Nečekal jsem vás tak brzy!“ rázně odložil štětec. „Ano, konečně jsem zase oprášil barvy.“
„A co malujete?“ naklonil se detektiv ke svému příteli blíž, ale doktor napůl hotovou malbu chvatně uklízel.
„Tak různě. Svět.“
„Celý svět?“ věnoval mu Holmes jeden ze svých vzácných úsměvů.
„Vlastně ano,“ usmál se Watson zpátky. Celý můj svět…

Který, jistě jen náhodou, vypadal skoro jako ostře řezaná tvář s dýmkou v ústech.