Časy se nemění

Úponky mučenky obtěžkané uzrálými plody se vinuly po natažených lankách, jejichž hustá síť sice zabraňovala slunci v průniku, ale pod ní bylo ještě větší horko. Aspoň někomu.
"Bratři," promluvil správce velkostatku, "nikdo přece netvrdil, že po převratu bude na práci chladněji."
Chladná byla jen odezva třiceti sedících dělníků.
"Také bych rád bránil naše břehy," řekl správce co nejvzletněji. "Ale musíme bojovat prací!"
Utrhl bobuli.
"Každé prodané ovoce, přináší státu peníze na obranu. Zvětšuje naši sílu!"
Rozmáčkl mučenku v dlani, aby dokázal svou sílu, a po ruce mu stekla kyselá šťáva.
Dělníci se nepohnuli.
Druhý den přišli stávkokazi s nasazenými bodáky.