Téma je originální. Vcítila jsem se do kůže stovek let starého Lucifera, démona, jehož povídky mně lákají ke zpracování již spoustu let a není na ně moc času. Prosím, neplést se seriálovým Luciferem, obě postavy jsou úplně odlišné.
Změnil se nejen svět, ale i on sám. S přibývajícími lety stárnul a ustoupil z vládnoucí pozice. Stal se pozorovatelem, který nezasahoval do vnitřních ani vnějších záležitostí démonské říše.
Pero klouzalo po stránce papíru. Snažil se o sepsání pamětí.
Z hlavy se nořily vzpomínky, některé dávné, jiné bolestné. Většina v sobě nesla hořkosladkou příchuť. Mefistovo upálení, sbližování s Razimem…
Třesk na chodbě.
Vyhlédl ze dveří.
Jedna z mnoha váz ležela ve střepech. Obraz nad ní stěží držel… a uprostřed spouště…
„Samueli!“
Mladičký démon upřel na pradědečka bojácný výraz.
Lucifer jen mávl rukou.
Měknu. To za mých mladých let…
„Spravíme to.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Luciferovy paměti znějí moc
Lady Lestrade
Luciferovy paměti znějí moc zajímavě. :)) Povedené drabble.