Zapeklitá genetika

Dveře se otevřely.
"Pojďte dál, rytíři," vyzval příchozího drobný muž s bílým plnovousem.
"Líbily se Vám posledně hračky?" zeptal se.
"Velmi! Ten meč s otvírákem na pivo v jílci používám často."
Mužík se spokojeně usmál.
"Proti tomu, co uvidíte dnes, je to žabařina," pronesl a odhrnul závěs.
Rytíř uskočil a instinktivně sáhl po zbrani.
"To je drak?" vyhrkl.
"Ano, ovšem uměle vytvořený... genetika, příteli. Poslouchá na slovo, hleďte. Draku, oheň!"
Nestvůra nasála vzduch do chřípí, aby vzápětí vrhla proti zdi nikoliv ohnivou kouli, ale cosi jako kouli zvratků. Strašlivě to smrdělo.
Mužík se nervózně usmál.
"Ještě na tom pracujeme," dodal.