Vstupné dobrovolné

Nestvůry a děsivá řeka plná černé vody mu napověděly, že se ze zápalu plic nevyléčil. Co ale bylo nejhorší, ten trhan v loďce si řekl o zlatku. Tu jedinou (Jaká hrůza!), kterou měl u sebe.
Zlaťák za pár záběrů vesly? To tak! Aspoň tenhle si vezmu do hrobu, pomyslel si. Pevně skousl minci, aby mu ji převozník svou kostnatou rukou nemohl vzít, otočil se na podpatku a vydal se proti proudu.
Šel celé dny, nohy již měl do krve rozedřené, když tam konečně došel – na místo, kde ze skály vytékal černý pramínek. Dokázal to! Dostane se do podsvětí bez placení!