Když byl Haman pozván ke králi na hostinu, jeho sebevědomí se vypínalo téměř až k nebesům. Upevnil své postavení. Cítil se silný jako statný, mohutný dub. Taková čest! Radost se mu linula z nitra širokým úsměvem.
Náhle jako by mu zaskočilo.
"Je to vůbec možné?" nevěřil svým očím. "Ta drzost! Ten nevýznamný Žid mne ignoruje. Vůbec nemíní povstat. Ten bídný červ se přede mnou netřese!" Vztek v mžiku pohltil spokojenost. Nesnesl pomyšlení na toho, který ho tak urazil. Nenávist si zamnula ruce.
"Počkej, za to zaplatíš!" Myšlenka na pomstu rozpouštěla trpkost na dně ješitného srdce. "Nechám tě pověsit na kůl."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nápadité zpracování tématu,
Faob
Nápadité zpracování tématu, pocity, kterými se Písmo zabývá jenom tak středně, dokresleny velmi věrohodně! A je to hrozná věc, ješitnost, taky bývám Hamanem.
Díky za krásný komentář.
Aplír
Díky za krásný komentář.
Ješitný, to je myslím občas každý, ale něco jiného je, když ješitnost vygraduje v pomstychtivost.
musela jsem si najít, v čem
Aries
musela jsem si najít, v čem byl zádrhel, už vím. Drable výborné
Děkuji, Aries. Cením si, že
Aplír
Děkuji, Aries. Cením si, že jsi dohledala. :)
Skvěle popsané, úplně z toho
Kumiko
Skvěle popsané, úplně z toho čiší ta ješitnost...
Tvůj komentář prozářila můj
Aplír
Tvůj komentář prozářila můj dnešní den. :) Děkuju.