Tam vevnitř je pravda.

Pravda? Pravda je takova, ze se letos potacim. Proste vsude. Plavu, placam se, potapim se do mozkove mlhy, mozna ve mne ten nas novodoby mor zanechal nejake to poskozeni mozku, neni energie, neni motivace se kamkoliv pohnout, jen tak prokluzuju tydnem za tydnem, a barvy jsou jak vyhled z kancelare za destivyho dne, A az v pulce jsem si vsimnul, ze pisu bez diakritiky. A neni to jedno, Antone Pavlovici? Ani nevim, jestli je takovyhle psani vubec koser. Popravde nevim, proc pisu dal. Mel bych psat hlavne pro sebe, ale stejne porad koukam, jestli nahodou nekdo neco nekam nekdy nepripise.