Osud horší než otřes mozku

“Kdy jste s tím drabblováním vlastně začala?”
“Dostatečně dávno, abych mohla říct, že to bylo za mého mládí,” odpověděla a jemně si masírovala spánky.
“Oh, ne, rozhovor o věku!” Rozesmál se. “Hrozná past.” Najednou se zarazil. “Bolí vás hlava?”
“Já…”
Náhle se jí zahoupal žaludek a jen tak tak se stihla otočit nad kuchyňský odpadkový koš.
Místo očekávané rozmrzelosti ze strany svého souseda zaslechla jen útrpné povzdechnutí.
Pevně ji chytil pod paží a do ruky jí dal igelitový pytlík.
“Jdeme. Pomalu, opatrně,” instruoval.
“Kam jdeme?”
“Kam asi, do nemocnice.”
“Ale to…” protestovala slabě.
“Ano, obávám se, že dnešní téma nestihnete.”