Naděje umírá poslední

Příšeří orlopu čpělo smrtí. Doktor právě sešíval bok střelmistra Robsona.
“Madam?”
“Kde je Benjamin?”
Kývl do kouta. Tvář se perlila potem.
“Přežije?”
“Jsem doktor. Ne pánbůh.”

Dopis Miltonově matce ležel rozepsaný na stole ve změti papírů. Odmítala nad ním zlomit hůl. Ozvalo se zaklepání.
“Vstupte.”
“Zajatci pod zámkem. Margarita ve vleku. Jsme připraveni k vyplutí,” oznámil pan Keith. Podala mu zapečetěnou obálku.
“Ujmete se na ní velení.”
“Děkuji, madam.”
“Na povýšení by to mělo stačit.”

S Margaritou se rozloučili u misie. Frances sestoupila na orlop. Pan Milton spal. Doktor zvedl hlavu od knihy.
“Má tuhý kořínek.”
“Děkuju, doktore.”
“Mně neděkujte.”