Moc daleko

Byla tma a zima. Nemohla být taková zima, vždyť bylo léto, přišlo mi mnohem chladněji, protože mi ještě při pomyšlení na tu noc běhá mráz po zádech…
Stanovali jsme s kamarády v lese, když se tam najednou někdo objevil. Vypadal děsivě, nejspíš nás chtěl okrást. Měli jsme z něj strach. Filip měl nůž a začal s ním mávat, kolem neznámého muže. Mával s ním blízko, až moc blízko. Nikdy nezapomenu ten pohled, když se nůž zakrýval do kůže, potom do masa a nakonec do orgánů. Filip se už nedokázal ovládat. Byl, jako krvelačné zvíře. Zašlo to dál, než jsme chtěli...