Kytky ještě nerostou!

Na zimu jsme letěli přímo do záchranné stanice. Byli jsme hubení a unavení. Nebyl čas hledat pořádné zimoviště.
Lidi nás nacpali do boxů a odvezli velkou hlučnou smrdící věcí plnou hlučných smrdících lidí jinam.
Tam nás jiná člověk krmila. Trochu. Pak víc. Pak hodně. Pak jsme pochopil, že se nakrmím sám z té kulaté věci!
Pak nám vyrobili zimoviště.
Moc se mi tam líbilo.
Takže když jsem slyšel o odjezdu, vyplížil jsem se z boxu a zachumlal do deky. Měkké. Hebké. Hmmmm...
Pak jsem byl najednou vytažen z postele. Ještě ani kytky nekvetly!
Hrůza!
Načež mě odvezli do oficiálního zimoviště.