S prvním nádechem prorazil hladinu.
Byl zpátky na Basestar. Za tento týden už potřetí.
"Ty si prostě nedáš pokoj," povzdechl si místní Jedna, který mu podával ručník. Otřel si obličej a odhodil ho. Podle následujícího Jedničkova výrazu to asi nebylo správně.
"Musím to vědět…"
"Vědět co? Kdy se konečně zlomí? Kolika způsoby tě dokáže zabít? Nebo jak rychle se v pokojové teplotě rozkládá tělo?" Jedna nevěřícně zavrtěl hlavou: "Napadá mě jedno přísloví o kočkách…"
Usmál se. "Zvláštní, že si zvolil zrovna tohle. Má totiž ještě druhou část."
Když si trochu pospíší, třeba ještě stihne loď zpátky dolů na Novou Capricu.
Přísloví o kočičí zvědavosti asi znáte. Ale existuje verze, která dodává: ale zadostiučinění ji zase přivedlo k životu.
Jinak klasický "bylo to dávno a ne každý to viděl": během okupace Nové Caprici se jeden z Cylonů - Leoben - pokoušel přesvědčit Starbuck, aby ho měla ráda tím, že si ji zavřel doma. Ona ho na oplátku obden vraždila, jenže to je u Cylonů, bohužel, jen dočasné řešení...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jako by nevěděl, že na
Lady Peahen
Jako by nevěděl, že na Starbuck je potřeba nekonečná trpělivost. S laskavostí nic nepořídí.
On té trpělivosti má až
Wolviecat
On té trpělivosti má až nevkusně moc
BSG ve mně vyvolává velmi
Elluška
BSG ve mně vyvolává velmi hřejivé vzpomínky. Tak napůl s flashbackama :) Promiň, že nestíhám číst a komentovat. Pak si to přečtu celý zpětně. Píšeš to fakt výstižně.
Děkuji. Já taky masivně
Wolviecat
Děkuji. Já taky masivně nestíhám číst, natož komentovat