„Ty můj kvííítku medovýýý…“
Pan Konečný byl dobře naladěný. Vytáhl si řeznický stolek před chatku a užíval si slunného odpoledna. Jeho poslední úlovek nebyl sice nic závratného, samý sval a samá šlacha, ale velkodušně sám sobě přiznal, že ho těší už jen práce samotná.
„…ááá do druhý nožky,“ zadrmolil s úsměvem, když do sebe kopl panáka domácí kmínky. Popadl obě stehna a vrátil se do příbytku.
***
„Zasraný basketbalistky,“ ulevil si František Konečný, kaboníc se na moc dlouhou stehenní kost, která ne, a ne zaplout do mrazáku.
„Tak teda pilku…,“ zhodnotil nakonec nevrle, „to mi ta potvora vysoká udělala snad naschvál!“
Tip pro všechny sériové vrahy a kanibaly, "dvakrát měř, jednou řež!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
uá :-)
Aries
uá :-)
Au XD
BC_Brynn
Au XD
Jo, poznal jsem, neb jsem
Faob
Jo, poznal jsem, neb jsem přemýšlel stejným směrem - ale tohle je bezva (byť morbidní) zpracování!!! Jinak samozřejmě hrůza... (Při prvním čtení jsem přehlédl basketbalisty, tak jsem ho bral jako myslivce...)
:)
morpi
Díky za komentář :) No, měl jsem nějakou morbidní náladu... :D
Tak tady
TQ-PoN
přicházím na to, jak se jmenuje můj hrdina : D