„Tak takhle, pane Jene…“ Neříkám mu mistře. Osobní animozita.
„Co ta vaše Postila?! Budiž, český jazyk je ve vývinu, ale: Matouš – jasná II. redakce. Marek taky dobrý a pak najednou Lk 8,4–15 III. redakce! A v Janovi používáte III. a glosujete II. redakcí… Neměl jste ani tu slušnost, abyste vyšel z Wolfenbüttelské bible! A cpete tam vlastní překlady! Z čeho jste vycházel, člověče?!“
Je tak paf, že si na něj otvírá hubu žena, že ani neprotestuje. Ukazuje mi rukopis.
„Tohle se ale nedochovalo!“ volám vyčítavě, „tak na rovinu, jste autorem II., nebo III. redakce?“
„Co je to redakce?“
Ach jo.
Počitadlo ukazuje 101 slov, nicméně odkaz na biblickou pasáž (Lk 8,4–15) bych počítala spíše jako dvě slova (Lk a 8,4–15), než tři, jak to počítá počitadlo. Pokud kontrolor usoudí jinak, předem se omlouvám za komplikace.
Jinak za tohle drabblátko vděčím Kyasově České bibli v dějinách národního písemnictví. Takže tohle je pro vás, mistře. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
nemá to badatel jednoduchý,
Aries
nemá to badatel jednoduchý, uznávám
:D no teda, to je mazec,
Tora
:D no teda, to je mazec, chudák badatel