19. Včasná pomoc

„Ztratil se mi tu syn,“ pokračovala Esciel. „Už jsem se tě nejspíš ptala…“
„Žádného chlapce jsem neviděl.“
„Jsou mu skoro čtyři, má hnědé vlasy…“
„Jdi pryč, paní,“ přimhouřil kupec oči. Pak se k ní otočil zády, a tak ho chytila za paži. Prudce ji odstrčil, až upadla do bláta.
V tu chvíli se vedle ní objevil v doprovodu dvou válečníků Gerián, ruku položenou na jílci meče. „Pojď s námi, pane.“
„Proč?“
„Proč? Napadl jsi knížecí nianu. To ti nestačí?“
Zatímco kupce odváděli válečníci, Esciel se nechala vytáhnout na nohy.
„Díky, že jsi mě nenechal na holičkách,“ stiskla Geriánovi vděčně ruku.