Deník zasloužilé netopýřice

11.3.2016
Probudila jsem se ze zimního spánku v naší panelákové střeše. Lidé si tedy myslí, že je jejich, ale v tomhle jsou na omylu. Protáhla jsem se. Jsem fortelná baba, takže jsem u toho dloubla do žeber tři spolunocležníky. Pozdravila jsem se s holkama a připravily jsme se na cestu. Pozdravila jsem se s kluky a rovnou se s nimi rozloučila. Chystáme se na jarní přelet do letního bytu, a tam s námi chlapi nebydlí. Jen ti loni narození.

21.6.2016
Narodil se mi syn. Ještě nevidí a lítat bude umět až za dva měsíce. Je černochlupý jako každé miminko. Já jsem zrzavá, protože jsem netopýr rezavý, a protože už jsem dáma středního věku. Moje dokonale krásná zrz srst je narušená jen jednou šedivou čárkou, tam, kam jsem dostala kdysi kousanec při rvačce. Na jizvě mně pak vyrostly bílé chlupy.
Můj syn má třetinu mé váhy.
Takže je největší mimino v kolonii.

1.11.2016
Dorazila jsem se synem do našeho zimoviště a čekalo nás nepříjemné překvapení.
Zimoviště už tam nebylo.
Lidé tomu říkají rekonstrukce střechy. Pro nás to bylo nepříjemné překvapení.
Máma synova kamaráda prohlásila, že bychom mohly přezimovat u jiných lidí. Prý tam loni náhodou přiletěla během podzimních námluv a vyhrála přespání na hotelu s polopenzí a kosmetikou zadarmo.
Zkusili jsme to. Kam jinam bychom se poděli?

5.11.2016
Jsem na pokoji s třemi dalšími holkami. Můj syn skončil mezi bandou výrostků. Skamarádili se podezřele rychle a v noci se poprali o nejhezčí místo k visení. Druhý den ani po hodině vysvětlování nepochopil, jak má jíst červy z misky. Přemýšlím, který z mých sedmi loňských milenců je jeho otec. Po mně ten kluk evidentně není.
Kosmetiku jsem dostala mezi ramena. To byla úleva, když všechny moje blechy na místě zcepeněly a odpadly. Že mě čeká nepříjemná prohlídka s roztahováním křídel, vážením a soustavným omatláváním, to mně tedy nikdo neřekl. Toto utrpení je dostatečně kompenzováno bohatými večeřemi. Už jsem hezky vypasená na zimu.

18.3.2017
Vzbudili mě. Byla jsem pěkně naštvaná a od plic jim vynadala, ale poměrně rychle moje protesty zaplácli jídlem. Syna jsem vůbec neslyšela. Už se o sebe postará sám, ale chci mu ukázat cestu na letošní nové zimoviště, než se rozloučíme.

28.3.2017
Konalo se slavnostní rozloučení s hotelem. Přišla na něj hromada lidí a někteří na nás matlali. Jeden si mě vzal na ruku v rukavici. Chvíli jsem sledovala okolí. Syna jsem neslyšela. Asi se vytratil s ostatními výrostky hned na začátku ceremonie. Doufám, že trefí na letní byt.

6.4.2017
Potkala jsem syna. Tvrdil, že ho vypustili až týden po mně, ale beztak lže a nechce mi prozradit, co vyváděl. Má natržené ucho a drzé řeči. Asi mu brzy natrhnu to druhé.

6.6.2017
Můj syn má malou sestřičku a stále s ním tříská puberta. Soustavně odmlouvá a už se těší, až bude na podzim zpívat a lákat samice. S tímhle úšklebkem nenaláká ani ň, ale na to velmi rychle přijde sám.

15.11.2017
A sakra. Vypadá to, že letos v létě rekonstruovali všechny paneláky kolem našeho letního bytu a všechny stromy už jsou obsazené. Syn vykládá své malé sestře tak neuvěřitelné historky o hotelu u lidí, že už mu nevěří ani čenich mezi očima.

18.11.2017
Potkala jsem kamarádku z loňska. Letos má dalšího synka. Její a můj syn si dali pár facek, pak se přivítali a začali si frajerky povídat o podzimním rojení. Dala jsem tomu svému pohlavek a dceři zacpala uši. Zalezli si špitat do kouta.
Za chvíli nás posbírali lidé. Dcera skončila v pokoji s mou kamarádkou. Ti lidi nás neumí ubytovat správně. Kromě toho mě zase učili jíst z misky, ale já to přece umím od loňska.

15.3.2018
Na letošní loučení s hotelem dorazilo více lidí, než loni. Potkala jsem svou pečovatelku z loňska. Oslintala mi záda a vzápětí udělala totéž moje letošní pečovatelka. Ti lidi jsou vážně praštění.

2.6.2018
Vzala jsem na letní byt kamarádku. Nějak se jí musím revanšovat za ten tip na dobrý zimní hotel. Letos jsem neotěhotněla. Ona bude rodit každým dnem.
Moje roční dcera se ptá, kde budeme letos zimovat.
Asi zase poletíme na hotel.