Tajemná jak hrad v Karpatech

Sedím a pohihňávám se. Občas se uchichtnu, někdy si lehce odfrknu. Hlasitě se nesměju.
Ještě ne.
„Teeess?“ Gwen je chronicky zvědavá. „Co to tam máš?“
„Ale nic,“ mávnu rukou, tužkou provedu úpravu v textu a usměju se.
„Ne, fakt, ty jsi našla nějakou dobrou, co? Vlastně špatnou...“ přidá se San. „Nebuď sobec, poděl se.“
„M-mmmm,“ zavrtím hlavou a ochranitelsky zakryju sešit.
„Glosy. Vona tam má glosy. Vona tam má svý fungl nový glosy... Teeess!“
„To nejsou glosy.“
„A co to tam teda máš?“
„Si píšu... neukážu! To píšu jen tak. Pro sebe!“
„A co je na tom vtipnýho?“
„Von zmodral!“