Zamítá se

András se probíral horami dokumentů, které se hromadily na jeho stole s nebývalou urputností, a aby toho nebylo málo, dveře jeho pracovny vrzly a do místnosti se potichu vpašoval jeho milovaný vnouček.
„Hele, dědo, tak jsem si říkal, že bych si vzal takovou delší dovolenou… víš jak, Kréta, rodinné setkání, už jsem sestru dlouho neviděl a tady je furt zima. Hm?“ zadíval se tázavě na alfu a snažil se vypadat jako naprosté neviňátko.
„Ne, Leandre.“
„Dědo…“
„Bude duben. Zas nás čeká ta šílená drabblovací akce a já to nehodlám celé odedřít sám. Smiř se s tím a nažeň sem zbytek.“