Příjemný večer

Její partner byl překvapením. Na jeho profilu sice nebyla fotka, ale v elektronické konverzaci si dobře rozuměli. Muž, který na ni přes stůl hleděl, byl bledý jako křída, oblečen měl špatně padnoucí oblek s vysokým límcem a vlasy měl podivně uhlazeny dozadu. Trošku jí připomínal netopýra.
„Vladimíre…“
„Řikejté mi Vlad.“
„A čím se vlastně živíte?“
„Ja v índustialní vyróba. Ja napichovát.“
Opět se rozhostilo ticho. Její společník se na ni smutně usmál.
„Vité, vy moc krásna krčni tépna.“
Slečna se rozpačitě podívala na hodinky.
„Ale ne, to je hodin. Já už budu muset běžet. Ale děkuji vám za příjemný večer.“