Nepravděpodobné přistání

Uprostřed lesa se zhmotnila modrá budka. Její dveře se pootevřely a škvírou se ozvalo tlumené držkování.
„Doktore, slibovals velkoměsto, ale tohle má blíž bažině!“
„To není možné, Kepler-186f je pouštní planeta...“
Doktor vyběhl mezi stromy. Nedůvěřivě přičichl k nejbližšímu pařezu.
„Vypadá to tu jako Deanský prales,“ zanaříkala Donna.
„Promiň, pravděpodobnost, že skončíme na Margrathee, byla 1:8760128!“
Slunce se ukrylo za mrak a v korunách stromů zašustily kapky vody.
Doctor se zamračil, vzhlédl a zacvakal zuby. Něco shůry zacvakalo nazpět.
„To není mrak, ale vorvaň!“ vykřikl Doktor. „Rychle, do TARDIS!“
Těsně, než odlétli, na střechu dopadl značně otrávený květináč petunií.