Prostě mám v hlavě Karlovy verše plné krásných melodických slov a už se tam nic jiného nevejde. Takže Mez bezmeznosti pro Karla.
Na okraji světa, v šedé mlze snů,
kde náš hlas se ztrácí v prázdnotě neonů,
kde touhy se rozplývají jak dým nad ohněm,
tam víra v pravdu v srdci je kamenem.
Však potulný bard v noci zpívá,
ztracené naděje v slzách ožívají.
Mez bezmeznosti, kde stíny se plazí,
nesou se v prázdných ulicích.
Tam ticho vyvstává.
Hledáme svobodu - však pouta nám brání,
všechny ty lži, co na nás se ze všech stran valí,
srdci revolta, v duši plamen svítí,
a toužebně vře, ať pravda se vrátí.
Mez bezmeznosti, kde stíny se plazí,
tam víra v pravdu je v srdci kamenem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tiše zírám a házím do
Terda
Tiše zírám a házím do oblíbených.
Až tak? Díky. :)
Blueberry Lady
Až tak? Díky. :)
<3
Saphira
<3
<3
Blueberry Lady
<3
no páááni!
Zuzka
no páááni!
Díky. :)
Blueberry Lady
Díky. :)
Tak to je pecka... Přesně tak
Lady Peahen
Tak to je pecka... Přesně tak akorát melancholická pecka.
Nemohla jsem dostat z hlavy
Blueberry Lady
Nemohla jsem dostat z hlavy melodii "Opilí od radosti si sami trochu lžeme, že zkouškou dospělosti opravdu dospějeme..." a chytil mě rytmus. Díky!