Trať do prvohor

Francouzský vědec Joachim Barrande, původně stavební inženýr s velkým zájmem o geologii a paleontologii. Stal se též vychovatelem francouzského prince Jindřicha z Bordeaux, vnuka krále Karla X. Po červnové revoluci (1830) odešla královská rodina do exilu a několik let prožila i v Čechách. Tam se Barrande seznámil s vědeckou obcí kolem Spolku českého muzea včetně hraběte Kašpara ze Šternberka, díky němuž potom projektoval dráhu pro koněspřežku z Lán do Buštěhradu. Ta sice nakonec nevznikla, ale Barrande se tak seznámil s terénem skutečně bohatým na prvohorní fosílie, oblast nazývanou nyní barrandien. Ve Skryjích se nyní nachází jeho pomník.
U nás se občas říká, že se Barrande na vychovatele v ultrakonzervativní francouzské královské rodině nehodil, a proto odešel, ale s princem Jindřichem zachovával styky po celý život a byl zřejmě díky němu slušně zajištěn.
K Barrandovým známým v Praze patřil mimochodem i Neruda (jeho matka u Barranda poklízela a uměla i francouzsky), který ho tak trochu zachytil v povídce Hastrman (to je ovšem spíš dojemná naivní figurka narozdíl od respektovaného vědce Barranda)
A protože první fosílie objevil ve skalách Smíchova a Zlíchova, nyní se to návrší jmenuje podle něj - Barandov.