Taková „normální“ diskotéka

Dvanáctá hodina odbila. Ve školním depozitáři nikdo nechválil Hospodina. Zpěv vycházející z oddělení kostí připomínal spíše skřípání nenamazaných pantů než libé hlasy kostelního chóru.
Zpěv, chceme-li to tak nazývat, doprovázely bohaté světelné efekty. U stropu se vznášela diskotéková polokoule. Kde se nacházel zbytek, nikdo netušil. Účastníky diskotéky to nezajímalo.
V nejširší uličce křepčil Poplašňák se slečnou Karlou. Poltrgeist zářil jasně azurovou a slečna Karla vyměnila klobouček s fialkami za čelenku s umělými pery. Trčela jí z lebky jako duhově zbarvená sluneční korona.
Diskotéka nabrala na obrátkách. Někteří menší kostlivci se rozpadli. Nejlepším tanečníkem disca byl zvolen ten, kdo zůstal celý.