Rozbřesk v srdci noci

"Už jen pár minut, bratře."
"Já vím."
"Jsi připravený?"
"Jak bych mohl, ty?"
"Ne, ale rozhodně jsem zvědavý."
"Poslední souboj?"
"Poslední souboj."
Bratři vzali do rukou staré bokkeny a pustili se do přátelského utkání. Bojovali ve stínu úsvitu. Nejednalo se zas tak o souboj, jak spíš o oťukávání, aby zabili čas a těšili se ze společně stráveného času.
"Hele, bratře, slunce."
"Myslíš to, co z něj zbylo?"
"Pojď, upři pohled k horizontu."
"Víš, moc často to neříkám, ale mám tě rád!"
"Já tebe taky. Jsem rád, že jsem tvým bratrem."
K tvářím bratrů doputoval poslední sluneční paprsek již zaniklé hvězdy.