Pod podzimní oblohou

Ona byla druidka a on obyčejný muž. Pro druidy bylo zvykem vázat se poutem silnějším, než byl samotný osud. Svatba znamenala posvátný svazek, který nemohl být porušen do konce bytí.
Vzali se tajně pod mohutnou korunou pestrobarevného dubu v příslibu luny. Vojenská jednotka však vtrhla na území druidů a všechny vyhubili. Ona jediná přežila, protože se mu povedlo ji ukrýt. Sám byl však odveden.
***
Každý den zpívala pestrobarevnému dubu. V tónech se nesla pochmurná, avšak něžná vzpomínka na jejího milého. Ve zpěvu druidky se nesl jako tichý společník, který byl pořád s ní, přestože ho již přes 50 let nespatřila.