Do výšek a ještě dál

„Děleeej! Joooo! Do tohoooo!!” Volali na něj zespodu, mezitím, co on se zuby nehty škrábal na lezecké stěně výš a výš.

Vždy pro něj byly sporty dosti srdeční záležitost a rád se zapojil. Lezení nebylo výjimkou. Se vším vybavením a hromadou popruhů okolo těla se přechytával z jednoho záchytného bodu na další. Během toho zapojil i své nohy a v hlavní řadě - logické myšlení.

„Pooojď!! Ještě kousek! Khámo to dáááš!” Stále jej dole povzbuzovali jeho fanoušci. Najednou mu to sklouzlo a zachytil pomocí kotvy o kus níž.

On se ale nevzal. Vyškrábal se až na vrcholek. Ač nepřekonal světový rekord.