Karotka si vykračoval ulicí s pytlíkem psích sucharů pro Errola, když se mu zdálo, že něco zaslechl. Otočil se ale ulice byla prázdná.
"Haló? Potřebuje někdo pomoc hlídky?"
"Žádnou pomoc. Ale jeden z těch sucharů by se hodil."
Karotka si protřel oči, ale neviděl nikoho, kromě jednoho malého voříška.
"Je tam někdo?"
"Vážně chceš dát tomu roztomilýmu pejskovi suchar."
Psi neuměli mluvit, tím si byl Karotka jistý. A i kdyby uměli, určitě to bylo nezákonné.
"Jsi natvrdlý? Polož to na zem!"
Karotka pytlík opatrně položil a rychle se otočil směrem ke stanici. S hlasy v hlavě si nebylo radno zahrávat.
Informace
Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Nový obsah
Drupal-web.cz - tvorba a migrace webů v Drupalu. Katecheze. Kniha jízd. Sborová kancelář. Místa reformace.
Chudáček Karotka! On by mu
Wolviecat
Chudáček Karotka! On by mu ten suchar dal i dobrovolně