já nebo JÁ

,,Můžeš mi vysvětlit, kdo jsi?“
,,Já jsem ty, jen o něco starší a snad i chytřejší.“ Naparovala se liška.
,,Chytřejší, to tak.“ Uchychtla se liška, ale o něco mladší, než druhá.
,,Vidím, že to tu moc nezvládáš.“ Pokukovala po okolí
,,No…je to složitý člověk.“
,,Jen tomu nerozumíš, jsi ještě malá, nech to na starších.“ Odfrkla a žďuchla do té druhé.
,,Někdy je mě potřeba, mít duši dítěte. Pak je život o něco hezčí.“
,,To tak…zvládnu to bez TEBE.“ Odfrkla, chytla své mladší ven a vyhodila ven z oka (okna do duše).
V každém je malé dítě, až na pár výjimek.