Zahltila ji prázdnota, když se tu hroznou zprávu dozvěděla, a ona ji přivítala, protože skutečnost byla příliš bolavá. Ostrá jako její šípy… tehdy… tam. Pila ji lačnými doušky, polykala v jídle, které jí nutili jíst, objímala ji za nocí, když se dívala do nikam.
Dokud nezaslechla jednoho večera dětský pláč z vedlejšího pokoje. Dokud nevstala, neodešla tam a nezůstala. Utřela slzy, ukonejšila, a pak seděla a svírala malou ruku cizího dítěte ve své. Nad ránem se jí na chvíli zazdálo, že plyšový lev spící v dětském náručí se na ni usmál a povzbudivě zamrkal.
Přikývla na souhlas.
Byla zpátky. Živá.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zuzana?
Rya
Zuzana?
To opravdu bere za srdce.
Aha, pardon, nevšimla jsem si
Rya
Aha, pardon, nevšimla jsem si, že je v titulu...
to je sdcervoucí
Aries
to je sdcervoucí
Díky za naději pro Zuzanu.
Aveva
Jejej, taky jsem přehlédla
Esclarte
Jejej, taky jsem přehlédla název a říkala si, kdo to je, jestli snad ona. Ale co to cizí dítě? Asi se nachází v nějaké nemocnici nebo ústavu? Je to takové mírně útěšné, i když hodně bolestné a ještě to půjde těžko dál.
Velmi působivé
Aplír
Velmi působivé