Slečna Verisová si vychutnávala každý doušek čerstvého vzduchu a jemný vánek, který jí v odlesku slunce čechral vlasy. Našla si místo na pařezu starého dubu. Přivolala knihu a pustila se do čtení. Prosluněný les zmizel a ona se ocitla…. uvnitř knihy?
„Haló, tady jsem,“ ozval se hlas malé holky. „Přímo za tebou!“
„Kde to jsem?“
„V mém vězení,“ povzdechla si dívka. „Nemáme moc času, tady…“ Chytila slečnu Verisovou za ruku. „Tohle je poznávací znamení. Stačí, když se ho dotkneš. Ah, musíš jít. Sbohem.“
Slečna Verisová celá polámaná vstala a zjistila, že je hluboká noc. Na paží ji zlatě zářil symbol.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to mi připomíná, jak jsem
Aries
to mi připomíná, jak jsem vnučce koupila k vánocům knížku, která se upravuje podle toho konkrétního dítěte, dosadí se tam jméno a upraví se ta postavička. Možná jsem to neměla dělat :-)