Nech ji vyplakat, seber jí ten dudlík, nesmíš ji nechat pořád po sobě lézt, proč jsi ještě nezačala s čajíkem, dej jí to klidně už teď! Plácni ji, ať si hraje sama, nerozmazluj. Neluč se s ní, odejdi potají. Musí cvičit denně, a dokud to nebude umět bez chyby, tak to neumí. Plácni ji přes zadek. Vem na ni vařečku, jen tak si to zapamatuje.
Vaše dcera si nedělá úkoly. Je přecitlivělá a to je vaše vina. Je rozmazlená, proč jste jí nepořídila sourozence? Je pořád nemocná. Spory si děti mají řešit samy mezi sebou. Vaše dcera je tu omylem.
Vůbec se mi to téma nelíbilo, nemám ráda drezúru a co vyjadřuje. Vyvolalo to ve mně jen špatný vzpomínky. V průběhu psaní jsem si uvědomila, že jsem to nebyla jen já, kdo dostal špatnej výcvik.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
jo, co k tomu dodat
Aries
jo, co k tomu dodat
Nebudu v tom sama, to je
Elluška
Nebudu v tom sama, to je jasné.
No, to je přesně ono. Trefné.
Rya
No, to je přesně ono. Trefné.
Tady bych se s dovolením
ef77
Tady bych se s dovolením lípla.
Taky se připojím.
Aveva
Díky... (Všem třem)
Elluška
Díky...
(Všem třem)
Rozhodně souhlasím s tím, že
Esclarte
Rozhodně souhlasím s tím, že se mi vůbec nelíbí pojímat výchovu dětí jako drezúru. A s tím, na co tenhle příběh poukazuje. A taky je dost příznačné, že se v obou případch jedná o hlasy zvenku, takových, co tomu rozumějí nejlíp.
No, a navíc cizí lidi
Elluška
No, a navíc cizí lidi drezurovali moji mámu, která z toho byla zoufalá (sourozence mi pořídit nemohla, pořídila si s vypětím sil mě), a někdo dost blbě vycvičil mou třídní, která místo aby identifikovala problém v kolektivu, ze mě sama dělala obětního beránka.
Jako říkat někomu, aby
Arenga
Jako říkat někomu, aby pořídil dítěti sourozence nebo že to měl udělat, aby nebylo rozmazlené, to je na pár facek, doslova. Ona i ta otázka "kdy bude druhé?" Je nesmyslná a nikomu do toho nic není. Coby člověk, který na druhé dítě čekal několik let jsem na to fakt citlivá (příběh má happy end, máme tři, ale mezitím bylo fakt nelehké období)
A upřímně řečeno, myslím, že daleko rozmazlenéjsi a oprklejsi jsou benjaminci než jedináčci (ano, jsem jedináček, ano máme tři děti :-D)
A výtka, že je dítě částo nemocné je taky na pěst. Jako by si je člověk infikoval schválně...
Díky.
Elluška
Díky.
Jedináček se nemůže o domácí práce s nikým dělit, musí dělat všechno sám! Teda, pokud jsi jedináček jako já. Do detailů radši nejdu...
Tak jsem čekala, na druhé. A babička čekala na druhé deset let, tak nevím, proč se po mámě tak vozila. A máma se vozila po mně, zatímco před dospělými byla jak beránek, ani s tou třídní se nepohádala o té nemocnosti.
Jenže právě všechny ty ženy dostaly nějakou tu "drezúru"... Chuděry.
No, být jediné dítě v rodině
Arenga
No, být jediné dítě v rodině není vůbec fajn, co si budeme povídat... :-(
Úžasné. A strašné.
Danae
A vleče se to s náma a vleče.
Saphira
A vleče se to s náma a vleče... ale snad už se to pomalu mění.
No nevím. Po té, co jsem si
Rya
No nevím. Po té, co jsem si tu přečetla jedno drabble, kde je v podstatě kritizováno, že dítě nikdy neplakalo, protože je maminka nosila celý den v šátku na břiše, mi nějak dochází optimismus...
No jo, není to tak všude,
Saphira
No jo, není to tak všude, bohužel, ale vzhledem k tomu, že se to přenáší už několik generací, to nejde jen tak. A kdo ví, třeba nám to za 30 let ty děti taky omlátí o hlavu (ale doufám, že ne).
Já jsem přesvědčená, že něco
Aveva
Já jsem přesvědčená, že něco nám ty děti o hlavu omlátí určitě ať už je budeme vychovávat jakkoli ;o)
Ale tak holt rodič se musí snažit jak nejlíp umí.
No jo, chudák dítě, ani si
strigga
No jo, chudák dítě, ani si nepobrečí, když ho ta megera matka pořád nosí. :D Ach jo.
No snažím se.
Elluška
No snažím se.
Rozhodně moje děti nikdo nemlátí, neponižuje a mají dobrý učitele a lékařskou péči.
Moje příbuzná říká, že je
Aplír
Moje příbuzná říká, že je zázrak, když děti přežijí výchovu svých rodičů.
Z tohohle je mi strašně
strigga
Z tohohle je mi strašně smutno. A jsem hrozně vděčná za sociální bublinu, kterou se dneska obklopuju a kde tyhle věci už chválabohu nikdo jako normu nebere. I za to, že mám aspoň dneska možnost přicházet na to, že v naší rodině to taky nebylo úplně OK (zase z jiných důvodů), identifikovat, jak mě to ovlivnilo, a snažit se svým dětem ten vzorec nepředat a dělat to jinak. Jsem ráda, že se o tom dneska už i tak otevřeně píše. I za tohle drabble, i když je z toho cítit velká bolest a hořkost. Díky za to <3
Děkuju za komentář.
Elluška
Já budu vždycky psát nepříjemný fakta. A je dobře, že naše generace už o tom víc přemýšlí. I když něco poděláme, snad si budou naše děti pamatovat tu snahu a že nám na tom záleželo.
Já věřím, že budou <3
strigga
Já věřím, že budou <3
Já myslím, že děti si to
Aveva
Já myslím, že děti si to pamatovat budou.
Moji rodiče taky udělali dost chyb, ale to, že jim na nás záleželo a že se snažili chyby ve výchově nedělat si pamatuju silněji než ty chyby.
všichni děláme chyby, nikdo z
Arenga
všichni děláme chyby, nikdo z nás není dokonalý rodič, ale myslím, že když to dokážeme uznat, probrat si to a omluvit se (třeba i s odstupem), tak by z toho snad nějaká traumata být nemusela...
ono když dítě vidí, že rodič není neomylný a uvědomuje si to, tak je to vlastně taky docela výchovné
Mimochodem, už párkrát se mi stalo, že co jsem si myslela, že byl můj velký rodičovský fail, tak si dcera prakticky vůbec nepamatuje - a naopak pak přijde s něčím, co si nepamatuju já, že tohle teda bylo hrozný...