Slečna Verisová tvrdě narazila na zem. Zvedla se, oprášila špínu a rozhlédla se po okolí. Neměla vůbec tušení, kde se ocitla. Stála paralyzovaná, protože se nemohla rozhodnout, kudy se vydat a tak jen stála. Krajíčkem oka zahlédla stín za borovicí. V ten moment ucítila, jak vzduch těžkne. Polilo ji horko a nohy měla jako z kamene. Muž v kápi se otíral o její rameno a jeho rty u jejího ucha zašeptaly: "Čekal jsem, že tě zde najdu živou a zdravou, strážkyně stříbrné knihy. Pojď se mnou!" Muž si ji přitáhl k sobě, pozvedl svůj meč a zmizeli v modré záři.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit