Nejspíš bych potřebovala nějaký fandom ve stylu „Ze života (napůl mého)“, protože už zase balancuju mezi realitou, lehkým zveličováním a úplným vymýšlením si... :D
Pravda, úkol.
„Kdo ze třídy se ti líbí?“
Proboha, fakt? Chtěli byste pravdu? Tak tady: netuším, co to znamená líbit se, nechápu, proč by se mi někdo měl líbit. Jasné?
Mlčí, váhá.
Řekne náhodné jméno.
„Musíš přece mít nějaký typ!“
Zrzaví, blonďáci, modroocí? Muži? Proč?
Zamilovaná byla jednou, do ženy. Se vzhledem to nemělo společného nic.
Pokrčí rameny, neodpoví.
„Nikdy se ti nikdo… nelíbil?“
Nikdy mě nikdo nepřitahoval, nikdy mě nezajímala těla, i líbání mi přijde nechutné. Tohle chceš slyšet? Nevím, kdo jsem, nevím, co chci.
Jsem zmatená!
„To nevadí.“
Chytne ji za ruku, opatrně, pomalu.
Je to… v pořádku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Demi? Ace? Někde mezi tím?
Keneu
Demi? Ace? Někde mezi tím? Každopádně mávám pompony v barvách příslušné vlaječky a děkuju za náhled do tak trochu tvého života a tak trochu vymýšlení si. <3
Děkuji, to je milé :). A ano,
Esti Vera
Děkuji, to je milé :). A ano, bylo to myšleno někde mezi "demi", "ace", "nevím", "nesnáším škatulky" a "já jsem prostě já" :D
Ah, those ace feelings... Jep
Tenny
Ah, those ace feelings... Jep jep. Krásně napsané.
Díky!
Esti Vera
Díky!
Když jsem poprvé nahlas
Owes
Když jsem poprvé nahlas vyslovil, že je mi jedno, jestli je to žena, muž nebo mimozemšťan, a že se nezamilovávám do fyzické schránky, ale do mysli, čekal mě výsměch, nepochopení a zpochybňování. Díky Bohu, že se společnost (a hlavně ta, ve které se pohybuji) za těch spoustu let posunula.
Děkuji za krásně osobní
Esti Vera
Děkuji za krásně osobní komentář, to jsem ráda, že se to trochu zlepšuje :). Já žiju v tomhle ohledu docela v sociální bublině (naštěstí dost liberální), tak se mi to hůř posuzuje.
Sociální bubliny jsou fajn! :
Owes
Sociální bubliny jsou fajn! :-) Zvlášť, pokud jsou liberální.
Nějak se mi špatně hledají
Evangelista biolog
Nějak se mi špatně hledají správná slova. Hrozně moc si cením tohoto osobního drabble, jít s kůží na trh nebývá snadné. A ty to prostě umíš vždycky tak krásně napsat. Sama už delší dobu zmatenost (i když teda trochu jinou) velmi velmi pociťuju. Je hrozně fajn vědět, že v tom člověk není sám. A taky je moc fajn, že si můžeme říct, že "já jsem prostě já" a že to tak stačí. :)
To je krásný komentář, díky
Esti Vera
To je krásný komentář, díky za něj. Přijde mi fascinující, jak má člověk občas pocit, že něco takového prožívá jen on sám, ale když se pak otevře a sdílí to, najednou zjistí, že zmatek nebo pochyby občas cítíme všichni a je to v pořádku :)