Den 1052 od zkázy dvanácti kolonií
Stále ve vězení.
Moje situace je naprosto neomluvitelná.
Chtějí mě vyslýchat. Zase! Jakoby to už na poprvé nezbabrali dost.
Navíc mám už nabitý program.
Jedna odpoledne - nářek nad vlastním osudem
Dvě třicet - úvahy nad tím, jestli nejsem Cylon. Celou situaci by to značně ulehčilo.
Čtyři - rozhovor s Capricou. Pokud se nedostaví, samomluva.
Šest patnáct - večeře.
Šest čtyřicet pět - chvíle objektivní sebenenávisti, posléze postupné propadání šílenství.
Hmm. Vlastně držím hladovku, takže večeře odpadá. A vyslýchat mě má poručík Gaeta. To je inteligentní mladý muž. Zas tak strašné to nebude.
Ale požaduji něco čistého na sebe!
Přiznávám, že jsem koncept sprostě ukradla z jedné memetické scény z hraného Grinche ("One o'clock, wallow in self-pity"). A Baltar je moje zlatíčko, ale taky drama queen s zakrnělým center pro uvědomění si vlastních provinění.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
ta směs děsivosti a humoru je
Aries
ta směs děsivosti a humoru je výborná, i když fandom neznám
A to nevíš ani půlku toho, co
Wolviecat
A to nevíš ani půlku toho, co se mu v tom vězení událo...
:D No jasně, člověk vůbec
Tenny
:D No jasně, člověk vůbec nemá čas, takový nabitý program