Pro vědmáka až moc fajnový pití

„Tyy, Geralte…,“ řekl pomalu bard a nespouštěl oči z obsahu dřevěného poháru.

„Co se zase děje?“

„Mrkni se, něco v tom plave,“ odpověděl Marigold a tvářil se, jako by právě zjistil, že se o belleteynské noci nevědomky spustil se strigou.

Zaklínač nahlédl do poháru.

„Pokud vím, objednal jsem to nejlepší,“ pronesl a se zvednutým obočím se otočil na obtloustlého hostinského. Ten s nenápadným trhnutím přestal leštit cínové talíře, zbrunátněl a vydal se vstříc dvojici mudrlantů.

„Tak podivaj se, vašnosti,“ začal hostinský zěširoka a dlaněmi se opřel o masivní dubový stůl.

„Tohle,“ kývl k pohárům, „je prvotřídní mezcal až z Nazairu!“