Na konci cesty

Chmurné šero pozdní noci rozháněla jediná svíčka. Z poličky osamělou jiskrou vracela odlesk omšelého zlacení stará bible.
Nemohl spát. Zase. Pořád. Mary přesvědčit dokázal, ještě se musela zotavovat. On sám zaspat nedokázal. Třesk zbraně, oslepující okamžik světla, moci i temnoty. Pokaždé znovu na víčkách, když je zavřel.
Ztrácel sílu.
Svět jeho čin připsal jinému, pak vinu sňal a vraha nenašel. Zrak shůry mu dýchal za krk dál a svědomí krušilo. Dcera i osvobozený budoucí zeť přinesli smíření, které nestačilo.
Otec musí žádat odpuštění u otce.
Nad ránem sepsal krátký vzkaz. Za pětník ho chlapci donesou ke Carsonům.
Je připraven odejít.