Chodila za ním už od dětství. Posedávala na lavici tak, že neviděl na tabuli, pokaždé o něco starší než on a mnohem zajímavější než násobení pod sebou. Věděl o ní málo, ale ta trocha byla slunce a dobrodružství a tajemství. Holka jeho srdce.
Později, už v bodeze, byla spíš rodina nebo stará známá, kterou nikdy nepotkal. I tak musel občas přepočítávat drobné na vrácení, když na něj zamávala mezi regály.
Na letišti už ho držela za ruku, ale když se otočil, neutíkala za ním. Nežárlila. Je jen na něm, koho si zvolí jako domov.
Dominikánská republika na něj bude čekat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ooooh! Nádherně napsané. :)
Tenny
Ooooh! Nádherně napsané. :)