Součást volně pojatého tematického celku, lze číst samostatně.
Stojíme na peronu, na cestě domů, vyměňujeme si pár posledních slov a pohledů. Rád jsem tě zas viděl, řekneš s pousmáním. Vtom do stanice přijíždí metro, skřípění brzd, zatroubí, oba sebou trhneme.
Rád jsem tě viděl… Další dva týdny si tu větu převracím v hlavě. Byla to prostě jen zdvořilostní fráze, opakovaná tak dlouho, až časem ztratila význam? Nebo to bylo nevyslovené přání, němé žadonění, prosím, ještě se nelučme, pojďme se třeba projít, chvíli si povídat, nebo jen tak zůstat stát, ještě alespoň chvilku!
Přesně vím, co jsem ti tehdy odpověděla, okamžik předtím než se dveře zavřely. Já tebe taky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Trochu jsem se dojala :-)
strigga
Trochu jsem se dojala :-) pripomnělo mi to naše začátky s mužem... je to moc krásný.
To mám radost, díky.
Esti Vera
To mám radost, díky.
Krása. Snad to bude ve
Peggy Tail
Krása. Snad to bude ve výsledku optimistické a neskončí to nijak smutně.
Děkuji. Závěr těžko předvídat
Esti Vera
Děkuji. Závěr těžko předvídat (a pochybuji, že během dubna nějaký nastane), ale uvidíme, kam nás život ponese :)
To je hezký
Aries
To je hezký
Díky.
Esti Vera
Díky.
To je zase tak krásně svíravé
Owes
To je zase tak krásně svíravé a hřejivé zároveň. Vím, že se opakuju, ale miluju, když svými slovy tvoříš emoce, které můžu při čtení cítit.
Jo a když zatroubí metro na mě, tak obvykle leknutím ztratím řeč, pokud se rovnou nepočůrám. To je příšerný zvuk. Takhle nějak jsem si vždycky představoval zvuk polnice ve Zjevení Sv. Jana.
Děkuji za krásný komentář, to
Esti Vera
Děkuji za krásný komentář, to mě těší.
A se zvukem metra souhlasím, vždycky se hrozně leknu (a k těm polnicím to sedí, to mě nikdy nenapadlo :D).
Ach ano, to převracení
Evangelista biolog
Ach ano, to převracení myšlenek a vět dlouhé týdny... Perfektně napsané, jako vždy.