Malá nesnáz u Velké Hleďsebe

„To mě serpo,“ zakňučí konstábl Kňour, než tasí šavli přímo na záda mrtvoly.
„Si děláš řiť,“ chytá se za hlavu nadporučík Vilný, „takhle vojet místo činu!“
Chytne kolegu kolem pivního břicha, aby ho odmrštil, ale jak sevře ruce, jako by odšpuntoval napěněné šampáňo: gejzír krmení pro rybičky dokončí dílo zkázy.
„A jsme v kelu,“ drtí mezi zuby, když se posadí a pootočí oči směrem ke smrti.
„To ta rakvička na utopence,“ kaje se ležící Kňour, „dávivá kombinace!“
„Když se přiznáme, zjebou nás na tři doby, když ne, stejně na to přijdou…“
„Šach mat pat,“ zhodnotí provinilec, „já bych to oddálil.“