Spráskaný práskač

Nasazený donašeč byl nutkavý čórkař. Jeho smůla byla, že kubánské Ligeros, cigarety bez filtru s extrémně silným doutníkovým tabákem, kouřil jen můj otec.
„Krást se mezi spoluvězni nemá,“ usoudil místní kápo, který politické bral, neb se jim podařilo zašít ty prachy ze Západu (nadto ho táta obehrál v pokeru), nařídil razii a zloděje odhalil. Bicí komando zapracovalo, přičemž se zoufalec provalil. Dostal dvojitý nášup.
„Milujeme zradu, nenávidíme provalené zrádce,“ usoudili bachaři, když trosku našli - a pochopili. Dostal potřetí.
Jak práskače v nosítkách vynášeli z vězení, z přilehlé kriminálnické stavby přilétla na jeho hlavu cihla.
V celé cele už nikdo nezpíval.