Královská chyba

V davu je síla i naděje - aspoň nezemřou sami, ale bok po boku, bratr vedle bratra. Když nebudou mít dost štěstí, aby se dočkali zítřka, aspoň snad přežije někdo z druhů - a řekne blízkým mrtvých, že na ně v posledních chvílích mysleli, že bojovali statečně a že smrt byla ve své prudkosti dost milosrdná.
Nebýt sami ve smrti je konejšivá útěcha, když se strhne krvavá bouře.

Jeden z nich zůstane náhle osamocen v davu nepřátel, kterému ho jeho druhové na povel nechali napospas.
Urijáš umírá zrazený a sám, protože jindy hrdinný král potřeboval skrýt vlastní hříchy pod vrstvou jeho krve.