Bylo - nebylo

Parta dobrodruhů se utábořila kdesi v peruánských horách.
Měli za sebou dlouhou cestu, na jakou by se žádný člověk vlastnící alespoň kousek pudu sebezáchovy nikdy nevydal. Prošli pralesem, překročili řeky, brodili se bahnem a vyšplhali se do velehor.
Zarostlí a špinavý povalovali se kolem ohníčku, na němž opékali několik morčat, a žvýkali koku. Trochu více koky, než bylo nezbytně nutné.
A tu náhle, jako by se zhmotnila ze samotné tmy, stála před nimi obrovská nutrie s barevnými pruhy. Bleskurychle dobrodruhy přemohla, napíchla na klacek a počala je opékat.
„Nikdo nebude provokovat Tupaka Amaru,“ pravila, než se zakousla do prvního soustíčka.