Poslední symbol

Na nebi dvě slunce, polední přeludy nad okrovým obzorem.
Ticho.
Prázdno.
Nuda k ukousání.
Luke Skywalker seděl na zápraží bílého domku.
Otráveně čmáral špičkou boty do písku.
Kolečko.
Čtvereček.
Trojúhelníček.
Tichý povzdech.
„Každý, kdo může, z Tatooine vypadne,“ zamumlal.
I jeho táta odsud odešel. Prý našel smrt, ale aspoň to zkusil.
„Jenom já věčně trčím v týhle smrdutý …“
Namaloval poslední symbol.
Chtěl na konec světa a ještě dál, až ke hvězdám, ale musel se vrátit do dílny.
Na zápraží vyšla teta Beru. Mrkla na obrázky.
Kolečko.
Čtvereček.
Trojúhelníček …
„Uličníku!“ nakrčila nos. „Chlap se nezapře, pořád myslí jenom na to jedno!“