Spasitel

Něco v něm bylo. Byl pochodní, která v srdcích druhých rozžínala naději. Pro jeho spokojený úsměv a uznalé pokývnutí hlavou překračovali hranice možností a do krajnosti napínali sílu na cestě k lepší budoucnosti.
Tolik jiných o ní snilo. Tolik jich o ni usilovalo. Byl to však On, kdo k ní svým tichým a klidným příkladem lidstvo dovedl. A co víc, pomohl mu v ní i setrvat.
Dožil se požehnaného věku. A pak se, stejně tiše jako žil, hotovil ke konci.
Hořkosladké bylo čekání rodiny a přátel u Jeho úmrtního lože.
Otevřel ústa.
Zalapal po dechu.
Zemřel.
Zůstalo po něm ticho.