Zíral do tmy.
Naslouchal zvukům noci nad Tatooine.
Vzdálenému jekotu Písečných lidí i cvakání hmyzích nožek po podlaze chudého domku.
Avšak jeden vjem předčil ostatní.
Škrundání v bříšku.
Napřed podivný zvuk ani nevnímal.
Více ho děsily zvuky noci, jenomže hlad se ukázal být mnohem silnějším nepřítelem.
Nedal se zaplašit.
Prostě tady byl.
Sílil a narůstal, až předčil vše ostatní.
Plavovlasý chlapeček zkřivil pusinku, křečovitě sevřel očička, zatnul pěstičky.
Vřískal a vřískal, dokud neprobudil vyčerpanou matku.
Shmi Skywalker něžně zvedla hošíčka z postýlky.
S povzdychem ho k sobě přivinula: „Annie, copak nemáš dost? Dnes v noci je to už po desáté …“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit