Ráno, odpoledne i večer

Občan zjevně exhibicionistický masochista, dlouholetý muž sadistky.
Na každém kousku jeho jenom otrenýrkovaného těla nějaká malinká jizva, od hlavy k patě pokryt roztrhanou pavučinou, sítí nespojitých narudlých čar, hieroglyfická hydra vypadlá z Boschova obrazu.
„Kdo vás sem vpustil?!“ nasadí ostrý tón starosta, ale nevyzní to, na chvostu trochu osičí.
„Moje propustka,“ ukáže návštěvník kuchyňský nůž, dosud skrývaný za zády.
„Co mi chcete?“ rozdrnčí třasořitka i okenní tabulky.
„Přestaňte už!“ prosí úpěnlivě tetovaný, „Za každou vaši lež, abych sám nezapomněl, řízl jsem se do kůže! Taková čárka za pivo. Jenže jsme v polovině volebního období a já už nemám kam psát!“