10 X se slzou v oku

Určitě bych v takovém seznamu mohla pokračovat i po první desítce, a také budu, jenom to napodruhé nějak jinak pojmenuji, aby to nebylo nápadné. Pořadí drabblat je čistě náhodné, není to žebříček.
Psáno květinami od Lejdynky. Ten úžas, polodětský úsměv... Kolik takových v historii bylo?
V zóně také rostou kytky od neviathiel.
Některé věci jsou těžké k neunesení. Děkuji nevi, že mi to připomněla.
Starší bratr od Danae. Někdy někam jdu a jsou tam kytky a kameny a stromy, běžné věci, a je to úchvatné. Danae vezme běžná, obvyklá slova a udělá s nimi zázrak. Takový, jako je tohle drabble.
Anders Theme III od Hedery. A všechny ostatní A. Themes. Nevím, jestli ta postava ze hry je taková, ale myslím, že Hedera Andersovi
vdechla ohromnou přitažlivost. Srdce se mi nad ním svírá, a to o něm nic víc nevím.
Rozhovor beze slov od Aries. Během DMD jsem se seznámila důvěrněji s Evženem a řeknu vám, ten člověk – nebo... – no, však víte, mě občas štve tím, jak jedná s lidmi, ale když se dotýká zdí a kamenů, zase mu všechno odpustím. A Aries je kouzelnice kouzel (obvykle veškerá čarování přeskajuji, jenom její ne)
Osmadvacet od Avevy. Chrám má několik dojemných postav, strážce Pramene, tu zpěvačku ve vzdálené vsi a další (koneckonců i toho kluka před branami ;) ). Ale Ži a jeho smutek, vzájemná láska mezi jím a jeho žáky a co se stane pak, to je vážně srdcervoucí.
Ten, který ztrácí od Hippopotamie. Asi vám neuniklo, že Bible je můj oblíbený fandom ;) , a tohle drabble mě vážně dostalo. Kromě toho, že je dojemné a velmi silné, mi přijde i plné naděje. Dokonce i řada průšvihů může skončit nějak smysluplně.
Anzelmův pláč od Ioanniny. Pořád vidím toho něšťastného kluka, jak se dívá na šedivé vlny, a cítím chlad moře. Doufám, že se jeho osud změní. Slyším jeho pláč – cítím v něm smutek, ale naději taky.
V přístavu od Kleio. Ono mě to vlastně dojímá proti mé vůli, víte. Jenomže to chuďátko pochroumané tak moc potřebuje přitulit.
Květomluva II od Kopapaky. Protože když někdo tvrdí, že neumí psát básně, a pak vyšvihne takovou, dojímá mě už ten samotný fakt – a je pěkná!
To je hrozná práce, s těmi odkazy a tak! Nevím, jestli se do toho ještě někdy pustím ... uvidíme 